Ztráta výhody splátek pro prodlení s placením může být pro dlužníka likvidační. Jaká pravidla musí být dodržena při jejím uplatnění a jaké následky se s předčasným zesplatněním spojují?
Ztráta výhody splátek musí být dohodnuta
Má-li dlužník plnit dluh formou jednotlivých splátek as placením jedné z nich se zpoždí, nemá věřitel automaticky právo žádat o zaplacení celé zbývající pohledávky. Tuto možnost mu zákon dává jen v případě, že se na tom s dlužníkem dohodl nebo mu právo na zesplatnění bylo přiznáno zvláštním rozhodnutím (např. rozsudkem povolujícím plnění dluhu ve splátkách, ve kterém je výslovně specifikována ztráta výhody splátek v případě prodlení s placením).
Pokud tedy dohoda o ztrátě výhody splátek pro případ zpoždění s placením nebyla uzavřena, může věřitel v konkrétním okamžiku úspěšně vymáhat jen splátky, které se již staly splatnými. Pokud naopak k jejímu uzavření došlo, má věřitel dvě možnosti. Buď se rozhodne, že své právo na zesplatnění nevyužije, nebo dlužníka požádá o zaplacení celého zbývajícího dluhu. Právo na zesplatnění ale může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže následující splátky. Znamená to, že pokud by dlužník další splátku v řadě uhradil včas a věřitel by před jejím zaplacením zbytek dluhu nestihl sesplatnit, musí čekat opět na okamžik, kdy se dlužník s nějakou splátkou dostane do prodlení.
Zdroj: Depositphotos
Ve spotřebitelských vztazích je ochrana dlužníka při zesplatnění posílena
Ve smluvních vztazích vznikajících mezi spotřebitelem a osobou, která při uzavírání a plnění spotřebitelské smlouvy jedná v rámci předmětu své podnikatelské činnosti (tzv. dodavatel) je spotřebiteli poskytnuta zvláštní ochrana, která se vztahuje i na předčasné zesplatnění jeho dluhů. Uplatňuje se ohledně každého plnění, které má spotřebitel plnit formou splátek (typicky například u klasických spotřebitelských úvěrů).
Dostane-li se spotřebitel do prodlení se zaplacením splátky, nemůže dodavatel uplatnit dohodnuté právo na zesplatnění celého dluhu hned po splatnosti zpožděné splátky, ale:
až po uplynutí tří měsíců od prodlení s jejím zaplacením a
pokud spotřebitele na uplatnění tohoto práva současně upozornil ve lhůtě ne kratší, než 15 dní.
Soudní praxe upřesnila, že upozornění na možnost zesplatnění spojené s obligatorní patnáctidenní lhůtou může být realizováno ještě před uplynutím tří měsíců od prodlení se zaplacením splátky (bližší rozhodnutí Krajského soudu Trenčín, sp.zn. 5CoCsp/14/2021). Pro oblast spotřebitelských úvěrů dále platí, že věřitel nemůže vyžadovat jejich jednorázové splacení, pokud před uzavřením úvěrové smlouvy nebo před navýšením úvěru neposoudí s tvz. odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr (blíže: Pokud věřitel nezkontroluje vaši bonitu, můžete mít úvěr zdarma)
Dodejme, že omezení vyhlášení předčasné splatnosti celého dluhu splatností nejbližší splátky se uplatní i při spotřebitelských smlouvách (rozhodnutí Krajského soudu Banská Bystrica, sp.zn. 43Co/27/2019).
Předčasné zesplatnění a úroky
V souvislosti s předčasným zesplatněním plnění spočívajících v poskytnutí úvěru byla v judikatuře řešena také otázka smluvních úroků z úvěru za období od zesplatnění do úhrady celé dlužné jistiny věřiteli. Poskytovatelé úvěrů argumentovali, že nárok na zaplacení smluvního úroku (jako úplaty za poskytnutí úvěru) trvá od vyplacení peněžních prostředků dlužníkovi až do okamžiku jejich vrácení. Soudní praxe se ale s tímto názorem neztotožnila. Přijala stanovisko, že za období následující po zesplatnění nárok na smluvní úrok nenáleží. Svůj postoj odůvodnila zejména argumentem, že prodlení je stavem, který je věřiteli kompenzován zákonnými úroky z prodlení (rozhodnutí Krajského soudu Trenčín, sp.zn. 17CoCsp/11/2020).
Ohledně promlčení při ztrátě výhody splátek se některé soudy zatím neshodují
V případě nespotřebitelských vztahů není posuzování promlčecí doby předčasně zesplatněného dluhu v praxi problematické. Pokud se pro nesplnění některé ze splátek stane splatným celý dluh, začne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. Délka promlčecí doby může v praxi záviset na několika okolnostech (blíže např. Jaké úkony prodlužují vymahatelnost závazku?), v nepodnikatelských vztazích ale bude v drtivé většině případů tříletá.
U dluhů ze spotřebitelských smluv ale aktuálně v rozhodovací činnosti slovenských soudů panuje názorový rozpor, a to konkrétně v otázce začátku běhu promlčecí doby.
Některé soudy zastávají stanovisko, že promlčecí lhůta začíná iv případě předčasného zesplatnění spotřebitelského dluhu již splatností splátky, kvůli které k sesplatnění došlo (rozhodnutí Krajského soudu Trnava, sp.zn. 26CoCsp/7/2021).
