Globální krize způsobená pandemií COVID-19 a inflace související s vojenským konfliktem na Ukrajině. Tyto dva faktory měly v poslední době velmi silný vliv na finanční trhy a způsob, jakým domácnosti v eurozóně zacházely se svými penězi. V tomto článku se blíže podíváme na to, jak zmiňované světové události ovlivnily (a dosud ovlivňují) míru úspor či investic obyvatel členských států EU.
Míra úspor v eurozóně klesá: Jsme chudší než před covidem?
Míra úspor
V ekonomické analýze je míra úspor velmi důležitým ukazatelem. Odráží například rozvoj hospodářství země či jiné sledované oblasti, nebo důvěru spotřebitelů v její ekonomickou budoucnost. Pro výpočet se používají dvě hodnoty:
hrubý disponibilní příjem domácnosti – čistá mzda po zaplacení daní a odvodů, ale před odečtením splátek hypoték a jiných závazků,
spotřeba domácnosti – výdaje na zboží a služby.
Když od příjmu domácnosti odečteme její výdaje a zůstatek dáme do poměru s původním příjmem, získáme výslednou míru úspor. Jednoduše řečeno, jde o spoustu peněz, které si domácnost dokáže odkládat. Jsou vyjádřeny procentem z příjmu.
ec.europa.eu
Graf vývoje míry úspor domácností eurozóny v %
Míra úspor v posledních dvou letech
Graf z údajů Statistického úřadu Evropských společenství jasně ukazuje, že poslední dva roky byly z hlediska míry úspor velmi nevyzpytatelné. V letech 2013–2019 si domácnosti stabilně odkládaly 12–14 % ze svých příjmů. S příchodem covidu tato hodnota začala skákat v rozmezí 12 – 25 %.
O čem mluví míra úspor?
Vyvozovat závěry o stavu ekonomiky z jednoho pohledu na graf míry úspor by nebylo správné. Reálný obraz o situaci získáme teprve tehdy, když tento údaj spojíme s ostatními ekonomickými ukazateli, například inflací.
Jak je vidět na grafu, míra úspor se ke konci roku 2021 dostala přibližně na úroveň před pandemií covidu. Znamená to, že ekonomická situace v eurozóně se vrátila ke své původní stabilitě? Každý, kdo alespoň okrajově sleduje dění ve světě, by asi odpověděl: „Určitě ne.“ Na míru úspor, ať už je nízká, nebo vysoká, se dá vždy podívat ze dvou protikladných pohledů.
Nízká míra úspor může znamenat:
v lepším případě – ekonomice se daří, z pohledu spotřebitele vypadá stabilně. Následkem toho jí lidé důvěřují, necítí potřebu spořit a utrácejí více peněz.
v horším případě – domácnosti spoří méně, nezávisle na své vůli. Možná by si i peníze chtěli odkládat, ale vzhledem k vysokým cenám zboží a služeb to není reálné.
Vysoká míra úspor může mít tyto dva významy:
v lepším případě – domácnosti jsou na tom finančně tak dobře, že i po nákupu všech potřebných a chtěných výrobků či služeb jim zbývá spousta peněz na úspory.
v horším případě – spotřebitelé nedůvěřují ekonomice a připravují se na krizi. Omezují svoji spotřebu, aby si vytvořili dostatečnou finanční rezervu na horší časy.
