Vliv válečných konfliktů na společnost je špatný, ať se na situaci podíváte z jakéhokoli pohledu. Množství obětí a zraněných či zničená infrastruktura míst jsou jen některé z negativních následků. Války však mají silný efekt také na ekonomiku. S invazí Ruska na Ukrajinu se objevily také otázky ohledně finančních trhů. V tomto článku se podíváme na reakci trhů na války v minulosti a možné následky konfliktu u našich sousedů.
Válka a finanční trhy: Příklady z minulosti a současná očekávání
Zdroj: Shutterstock
Ochlazení trhů se nevyhneme
Při pohledu na měsíční vývoj referenčních indexů, z angličtiny známých jako benchmarky, je úpadek finančních trhů poměrně jasný. Jejich úkolem je obecně hodnotit výkonnost akcií a jiných investičních nástrojů. V noci ze středy 23. 2. 2022 na čtvrtek 24. 2. 2022, kdy Rusko začalo svou „vojenskou operaci“, je zřetelně vidět, že referenční indexy klesly do lokálního minima.
Již nyní tedy víme říci, že vliv ruské invaze na Ukrajinu má negativní vliv na světové finanční trhy. Otázkou však zůstává, jak se bude situace na trzích vyvíjet dál. Samozřejmě vše závisí na následujícím vývoji válečného konfliktu na Ukrajině. Avšak alespoň orientační představu nám umí poskytnout války z minulosti.
Co říká historie?
Z minulosti existují záznamy o vývoji trhu během menších, ale i větších konfliktů geopolitického charakteru. Společnost Ned Davis Research Group (NDRG) dělala výzkum na více než 50 případech politické či ekonomické krize v různých oblastech světa. Šlo zejména o události z 20., ale také začátku 21. století. První z nich byla panika na Wall Street v roce 1907 a poslední analýza se věnovala příchodu pandemie COVID-19.
Optimistické výsledky výzkumu
Pokud si představíte časovou osu od vypuknutí konfliktu či krize, NDRG se zaměřoval na 4 body. Výzkumníci považovali za klíčový stav finančního trhu:
hned po sledované události,
po 3 týdnech,
po 9 týdnech,
po 18 týdnech.
Vezmeme-li v úvahu všechny analyzované události, NDRG v nich našla jeden převládající vzorec. Hned po krizi nastal pokles hodnoty sledovaných indexů v průměru o 7 %. Avšak během 3 týdnů hodnoty stouply o 4,3 %, po 9 týdnech byl růst na 6 % a po 18 týdnech se tato hodnota v průměru dostala na 9,6 %. Je však třeba zdůraznit, že jde o průměr všech sledovaných událostí. Nyní se však pojďme podívat na některé konkrétní případy.
Bitva o Francii
Na rozdíl od ruské invaze šlo o předem ohlášenou a očekávanou akci, ale výsledkem byla kapitulace napadené země. Co taková významná událost udělala s finančními trhy?
V tomto případě se NDRG zaměřila na index Dow, který zaznamenal úpadek o 17,1 % okamžitě po německé invazi. Další 3 týdny přinesly opět pokles, konkrétně o 0,5 %. Avšak i přes špatnou situaci se trend později otočil a hodnota indexu začala růst. Po 9 týdnech byl růst na úrovni 8,4 % a po 18 týdnech sice zpomalil na 7 %, ale stále rostl.
Anexe Krymu
Mnohem aktuálnější událostí, které se NDRG věnovala, je anexe Krymu Ruskou federací v roce 2014. Reakcí nejvýznamnějších světových referenčních indexů byl okamžitý pokles o 2,4 %, který byl následován 1,2 %, 4,4 % a 5,7 % růstem s odstupem 3, 9 a 18 týdnů.
V tomto případě konflikt nevyústil do sankcí a ekonomické války na úrovni aktuálně probíhající ruské invaze. Není proto dobře spoléhat na stejný vývoj. Opět se však potvrdilo to, že finančním trhům nejvíce škodí nejistota. Když se už situace ustálí, ať už v dobrém, nebo špatném stavu, trhy se začnou vzpamatovávat ze šoku.
Invaze do Gruzie
Další příklad, který může být relevantní k aktuálnímu dění na Ukrajině, je ruská invaze do Gruzie v srpnu 2008. Zde sice byl úvodní pokles pouze o 2,2 %, avšak po 3 týdnech se benchmark indexy propadaly o 4 %, po 9 týdnech o 26 % a po 18 týdnech až o 36,2 %. Prolomení klesajícího trendu nastalo až 6 měsíců po invazi.
Při tomto masivním propadu finančních trhů je třeba poukázat na krizi, která začala ještě před válkou v Gruzii. Šlo o nejvážnější finanční krizi od Velké hospodářské krize. To dokazuje, že při odhadování budoucnosti trhů nestačí sledovat válku, ale také množství jiných socio-ekonomických faktorů.
Na čem závisí další vývoj?
Odborníci se shodují v tom, že významnou roli sehrají:
sankce zaměřené na oslabení ruské ekonomiky,
ceny ropy, plynu, uhlí a energií,
inflace, která již před ruskou invazí postupně rostla,
případné použití jaderných zbraní.
Samozřejmě, faktorů ovlivňujících světové finanční trhy je více, ale tyto jsou aktuálně vnímány jako klíčové. V každém případě, analýza i odhady odborníků z NDRG říkají, že není důvod zbavovat se investic, které aktuálně držíte.